|
Rozloha:
|
390.1904 ha
|
|
Navrhovaná kategorie ochrany:
|
CHKO chráněná krajinná oblast
|
|
Souřadnice středu:
|
15°20'35'' v.d., 50°51'2'' s.š.
|
|
Nadmořská výška:
|
810 - 910 m n. m.
|
|
Mapa:
|
Poloha
Rašeliniště Jizery se nachází v pánevní poloze na pravém břehu horního toku řeky Jizery - téměř od jejího pramene až po místa přibližně 850 m nad soutokem s říčkou Jizerkou. Severovýchodní hranici území tvoří státní hranice s Polskem.
Základní charakteristika
Toto území výjimečných hodnot představuje nejrozsáhlejší rašelinný komplex v celých Sudetech.
Reliéf
Z tohoto pohledu se jedná o plochou pánevní polohu s velmi malým spádem (805-875 m n. m.) ležící mezi Středním a Vysokým jizerským hřbetem.
Krajinná charakteristika
Jedinečná mozaika rašelinných a podmáčených smrčin, rašelinných bezlesí a porostů kleče.
Biota
Smrkové porosty jsou nejrozšířenějším typem vegetace, v současné době se však nachází v žalostném stavu. Jedná se především o rašelinné smrčiny, podmáčené smrčiny a na sušších místech i třtinové smrčiny. Okrajově se vyskytují i horské papratkové smrčiny. Rašelinné společenstva jsou zastoupena na většině bezlesých ploch. Převažují přechodová rašeliniště, vrchoviště s klečí a otevřená vrchoviště, maloplošně jsou též zastoupeny vrchovištní šlenky. Vegetace náplavů je velmi zajímavým vegetačním typem, jedná se o sukcesní stádia z okruhu třídy Nardo-Callunetea. Tyto plochy jsou zmapovány jako podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem (v tomto případě jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina)), resp. bez jalovce. V tekoucích vodách běžně roste makrofytní vegetace vodních toků s výskytem zevaru vzpřímeného přehlíženého (Sparganium erectum subsp. neglectum).
Kvalita a význam: Převážná část navrhovaného PK je již chráněna v rámci NPR Rašeliniště Jizery a PR Rybí loučky. Zachovaly se zde původní populace rašeliništního a pánevního SM, které jsou nenahraditelným zdrojem reprodukčního materiálu pro obnovu lesa na obdobných biotopech i jinde. Významné je též velké zastoupení přirozených bezlesí, která hostí rozmanitá rašelinná společenstva od vlastních vrchovišť až po přechodová rašeliniště. Meandrující tok Jizery s mohutnými štěrkovými náplavy je rovněž unikátní a dodnes velmi aktivní. Četná jsou slepá ramena, většinou zazemněná a zarostlá vegetací. Vzhledem ke konfiguraci terénu je charakteristické tzv. pánevní klima. Velmi časté jsou mrazy, které se odráží na vývoji vegetace (mrazové formy smrku). Květena Rašeliniště Jizery je dosti bohatá (132 druhů). Vyskytují se zde druhy zákonem chráněné i druhy figurující v červeném seznamu, např.: bříza karpatská (Betula carpatica), jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), zdrojovka prameništní (Montia fontana s.l.), všivec lesní (Pedicularis sylvatica). Fauna lokality je neméně významná, hlavně některé skupiny bezobratlých – motýli, střevlíkovití a potápníkovití brouci, a pavouci. Faunu obratlovců reprezentuje minimálně 60 druhů. Velmi významné je hnízdění některých ptáků, např. tetřívka obecného (Tetrao tetrix), bekasiny otavní (Gallinago gallinago), na polské straně jeřába popelavého (Grus grus).
Lokalizace
Bílý Potok pod Smrkem, Jizerka, Lázně Libverda
