|
Rozloha:
|
41.2445 ha
|
|
Navrhovaná kategorie ochrany:
|
CHKO chráněná krajinná oblast
|
|
Souřadnice středu:
|
15°16'43'' v.d., 50°50'10'' s.š.
|
|
Nadmořská výška:
|
850 - 920 m n. m.
|
|
Mapa:
|
Poloha: Prameniště jižně od Smědavy, na rozvodí Hnědé Smědé a Černé Desné. Nadmořská výška lokality činí přibližně 850-900 m.
Základní charakteristika: Zrašelinělé úžlabiny s vrchovištěm U Studánky a východní úpatí hory Jizery (1122 m n. m.) s přechodem horských bučin do klimaxových smrčin.
Reliéf: Severojižní osu území tvoří ploché pramenné úžlabiny na rozvodí Hnědé Smědé (na severu) a Černé Desné (na jihu). Na západě zasahuje nejnižší stupeň východního úbočí hory Jizery.
Krajinná charakteristika: Relativně zachovalé přírodní biotopy v okolí nejvyššího bodu silnice Bílý Potok-Souš obklopené komplexy mladých lesů a pasek po imisní katastrofě z 80. let. Pohledovou dominantou je hora Jizera, s příkrým východním svahem pokrytým balvanovými rozpady a silně poškozenými zbytky původních smrčin, níže přecházejících do horských bučin.
Biota: Dominantními biotopy jsou rašelinné a podmáčené smrčiny na rozvodí výše uvedených vodotečí. Jedná se dílem o zapojené porosty středního věku, dílem o velmi mladé a často nezapojené kultury až mlaziny smrku ztepilého, místy s příměsí nepůvodní kleče, smrku pichlavého, vzácněji borovice pokroucené. Nejcennější část komplexu představuje vrchoviště U Studánky v jižní části území. Jedná se o zřetelně ohraničenou rašelinnou „louku“ s dobře vyvinutými společenstvy svazu Sphagnion medii a s četnými drobnými šlenky. Loučka je řídce porostlá zakrslými smrčky, významnější květenu tvoří mj. kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), šicha černá (Empetrum nigrum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum). V okolních smrčinách se dále nachází několik drobných bezlesí s druhově chudými společenstvy přechodových rašelinišť. Západní část lokality tvoří fragmenty horských smrkových bučin (L5.4) s náznaky papratkové smrčiny. Společenstva těchto typů jsou přítomna i výše ve svazích Jizery, kde však byla většinou silně poškozena až zničena imisemi.
Krajinná charakteristika: Relativně zachovalé přírodní biotopy v okolí nejvyššího bodu silnice Bílý Potok-Souš obklopené komplexy mladých lesů a pasek po imisní katastrofě z 80. let. Pohledovou dominantou je hora Jizera, s příkrým východním svahem pokrytým balvanovými rozpady a silně poškozenými zbytky původních smrčin, níže přecházejících do horských bučin.
Biota: Dominantními biotopy jsou rašelinné a podmáčené smrčiny na rozvodí výše uvedených vodotečí. Jedná se dílem o zapojené porosty středního věku, dílem o velmi mladé a často nezapojené kultury až mlaziny smrku ztepilého, místy s příměsí nepůvodní kleče, smrku pichlavého, vzácněji borovice pokroucené. Nejcennější část komplexu představuje vrchoviště U Studánky v jižní části území. Jedná se o zřetelně ohraničenou rašelinnou „louku“ s dobře vyvinutými společenstvy svazu Sphagnion medii a s četnými drobnými šlenky. Loučka je řídce porostlá zakrslými smrčky, významnější květenu tvoří mj. kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), šicha černá (Empetrum nigrum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum). V okolních smrčinách se dále nachází několik drobných bezlesí s druhově chudými společenstvy přechodových rašelinišť. Západní část lokality tvoří fragmenty horských smrkových bučin (L5.4) s náznaky papratkové smrčiny. Společenstva těchto typů jsou přítomna i výše ve svazích Jizery, kde však byla většinou silně poškozena až zničena imisemi.
Kvalita a význam:Ekologicky významný menší komplex rašelinných a podmáčených smrčin s hodnotným vrchovištěm U Studánky. Toto vrchoviště není dosud chráněno formou maloplošného zvláště chráněného území, což se odráží i na dosavadním způsobu hospodaření v okolních lesích.
Lokalizace: Bílý Potok pod Smrkem, Hejnice, Jizerka
