|
Rozloha:
|
263.5663 ha
|
|
Navrhovaná kategorie ochrany:
|
CHKO chráněná krajinná oblast
|
|
Souřadnice středu:
|
15°19'14'' v.d., 50°49'46'' s.š.
|
|
Nadmořská výška:
|
850 - 950 m n. m.
|
|
Mapa:
|
Poloha: Jádrové území Rašeliniště Jizerky se rozkládá severozápadně od osady Jizerka, v plochém údolí mezi Vlašským a Středním jizerským hřebenem v nadmořské výšce cca 860-940 m.
Základní charakteristika: Rašeliniště Jizerky zahrnuje rozsáhlý komplex rašelinných luk, porostů kleče a smrkových lesů v povodí říčky Jizerky.
Reliéf: Z tohoto hlediska se jedná o ploché široké údolí situované mezi Vlašským a Středním jizerským hřebenem, které jsou součástí náhorní plošiny Jizerských hor.
Krajinná charakteristika: Území představuje kombinaci rašelinných bezlesí, klečových a smrkových porostů s lučními ekosystémy a rozptýlenou zástavbou v osadě Jizerka.
Biota: Dominantním typem vegetace Rašeliniště Jizerky jsou rašelinné smrčiny, které zaujímají biotopy jak na okrajích přechodových rašelinišť a vrchovišť v pánevní poloze, tak podmáčené zrašelinělé lokality podél vodních toků. V místech s méně vyvinutou vrstvou rašeliny je střídají smrčiny podmáčené.
Vrchoviště s klečí (Pinus mugo), přechodová rašeliniště a otevřená vrchoviště tvoří spolu s výše uvedenými rašelinnými a podmáčenými smrčinami velmi cennou mozaiku přírodních biotopů, které představují hlavní předmět ochrany tohoto území. Na okolních svazích Středního Jizerského a Vlašského hřebene se vyskytují horské třtinové smrčiny, které však byly značně postiženy ekologickou katastrofou na přelomu 70. a 80. let. Proto se také často jedná o mladé smrkové porosty (20-30 let), které místy obsahují i příměs náhradních dřevin (zej. smrk pichlavý).
Vysoký podíl mají v navrženém přírodním komplexu horské smilkové trávníky , jejichž chudší formy se vyskytují v údolní části osady Jizerka navazující na vlastní Rašeliniště Jizerky.
Reliéf: Z tohoto hlediska se jedná o ploché široké údolí situované mezi Vlašským a Středním jizerským hřebenem, které jsou součástí náhorní plošiny Jizerských hor.
Krajinná charakteristika: Území představuje kombinaci rašelinných bezlesí, klečových a smrkových porostů s lučními ekosystémy a rozptýlenou zástavbou v osadě Jizerka.
Biota: Dominantním typem vegetace Rašeliniště Jizerky jsou rašelinné smrčiny, které zaujímají biotopy jak na okrajích přechodových rašelinišť a vrchovišť v pánevní poloze, tak podmáčené zrašelinělé lokality podél vodních toků. V místech s méně vyvinutou vrstvou rašeliny je střídají smrčiny podmáčené.
Vrchoviště s klečí (Pinus mugo), přechodová rašeliniště a otevřená vrchoviště tvoří spolu s výše uvedenými rašelinnými a podmáčenými smrčinami velmi cennou mozaiku přírodních biotopů, které představují hlavní předmět ochrany tohoto území. Na okolních svazích Středního Jizerského a Vlašského hřebene se vyskytují horské třtinové smrčiny, které však byly značně postiženy ekologickou katastrofou na přelomu 70. a 80. let. Proto se také často jedná o mladé smrkové porosty (20-30 let), které místy obsahují i příměs náhradních dřevin (zej. smrk pichlavý).
Vysoký podíl mají v navrženém přírodním komplexu horské smilkové trávníky , jejichž chudší formy se vyskytují v údolní části osady Jizerka navazující na vlastní Rašeliniště Jizerky.
Kvalita a význam: Rašeliniště Jizerky je v současné době chráněno v kategorii národní přírodní rezervace, což svědčí o jeho významu minimálně na celorepublikové úrovni. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších komplexů rašelinišť (zej. vrchovištního typu) s významným podílem přirozeného bezlesí, klečových porostů a rašelinných smrčin v Jizerských horách. Inverzní charakter lokality umožnil přirozený výskyt porostů s převahou smrku ztepilého (Picea abies). Některé z nich lze považovat za pravděpodobně původní. Řada přirozených bezlesí zejména rašelinných luk (např. Klugeho louka je největší vrchovištní loukou v Jizerských horách) hostí mozaiku společenstev svazů Sphagno recurvi-Caricion canescentis, Leuko-Scheuchzerion palustris, Sphagnion medii a Oxycocco-Ericion. Výskyt vzácných a ohrožených rostlinných společenstev, zejména as. Drepanoclado fluitantis-Caricetum limosae, Scheuchzerio palustris-Sphagnetum cuspidati, Scirpo austriaci-Sphagnetum papillosi (resp. Eriophoro-Trichophoretum caespitosi) na velkých plochách. Vzácná rašeliništní květena zastoupená především druhy vřesovec čtyřřadý (Erica tetralix), jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina), plavuňka zaplavovaná (Lycopodiella inundata), blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris). Vyskytuje se zde i řada zvláště chráněných druhů rostlin a druhů červeného seznamu ohrožené květeny ČR.
Původní populace dvou vzácných jizerskohorských dřevin – břízy karpatské (Betula carpatica) a jalovce obecného prostředního (Juniperus communis subsp. alpina). Ekosystém štěrkovitých náplavů Jizerky a jejich přítoků s mozaikou převážně travnatých rostlinných společenstev. Význačná fauna bezobratlých s řadou reliktních druhů (pavouci, motýli, brouci). Z obratlovců je významná zejména stálá populace silně ohroženého tetřívka obecného (Tetrao tetrix) a hnízdní výskyt bekasiny otavní (Gallinago gallinago).
Původní populace dvou vzácných jizerskohorských dřevin – břízy karpatské (Betula carpatica) a jalovce obecného prostředního (Juniperus communis subsp. alpina). Ekosystém štěrkovitých náplavů Jizerky a jejich přítoků s mozaikou převážně travnatých rostlinných společenstev. Význačná fauna bezobratlých s řadou reliktních druhů (pavouci, motýli, brouci). Z obratlovců je významná zejména stálá populace silně ohroženého tetřívka obecného (Tetrao tetrix) a hnízdní výskyt bekasiny otavní (Gallinago gallinago).
Lokalizace: Jizerka
